ČR - Ministerstvo školství (MŠMT) v posledních dnech zaznamenalo několik aktivit, které mají za cíl zpochybnit návrat do škol za podmínek screeningového testování či povinnosti dodržovat režimová opatření stanovená mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví. Proto MŠMT vydává toto své vyjádření, kterým reaguje na zmíněné dezinformace.
Mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví ze dne 20. 8. 2021 bylo mimo jiné zavedeno screeningové testování dětí a žáků v základním vzdělávání, středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatořích (dále jen „žáci“) neinvazivními antigenními testy, a to ve třech termínech (při testování neinvazivními RT-PCR testy ve dvou termínech), zároveň jsou s ohledem na zájem na ochraně veřejného zdraví stanovena pravidla nošení ochranných prostředků nosu a úst s uvedenými výjimkami.
TESTOVÁNÍ NENÍ BARIÉRA PŘÍTOMNOSTI ŽÁKŮ VE ŠKOLE
Předně je třeba zdůraznit, že tímto mimořádným opatřením není žákům bráněno v účasti na prezenčním vzdělávání, a není tak tímto mimořádným opatřením zasahováno do ústavně garantovaného práva na vzdělání. Screeningové testování není tímto mimořádným opatřením pojato jako bariérové, což znamená, že i žák, který se ho odmítne účastnit, může být ve škole (a při vzdělávání) přítomen, pokud splní stanovená nezbytná opatření vymezená za účelem ochrany veřejného zdraví jeho spolužáků a zaměstnanců školy.
Tento koncept byl přijat s ohledem na aktuální, ve srovnání s předcházejícím obdobím příznivější, epidemickou situaci, a z hlediska vzdělávání se jedná o výrazně méně závažný zásah do práva na vzdělání, kdy se i netestovaní žáci mohou prezenčně vzdělávat, než tomu bylo v případě mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 6. 4. 2021. U tohoto opatření přitom Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 5. 2021 zamítl návrh na jeho zrušení, když shledal, že bylo v souladu se zákonem i ústavním pořádkem.
POVINNOST TESTOVÁNÍ
Stanovení povinnosti screeningového testování není v rozporu se zákonem ani ústavním pořádkem, právo na vzdělání není absolutní a lze ho omezit. Toto omezení nepopírá rovný přístup ke vzdělání či jeho samotnou podstatu a smysl. A nejedná se ani o omezení svévolné, neboť sleduje legitimní cíl rozumnými prostředky. Cílem testování je ochrana veřejného zdraví a nejde o zbytečné a tím méně o nerozumné opatření. Přičemž je třeba zopakovat, že tímto mimořádným opatřením nedochází k omezení práva na vzdělání.
V případě testování žáků bylo zvoleno neinvazivní testování, tedy takové, u kterého se nevykonávají fyzicky nepříjemné úkony, a které může provést laická osoba. Nejedná se tedy o zdravotnický úkon, kdy při něm nedochází k zásahu do tělesné integrity osoby a nevyžaduje se informovaný souhlas. Stejný názor zaujal i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 5. 2021.
Přestože se považuje takové testování za minimální zásah do integrity a práv testované osoby, stále zůstane zachováno právo vyjádřit nesouhlas s tímto postupem, ať již ze strany samotného žáka, případně i jeho rodičů, a tento test nepodstoupit. Není tedy nařízena povinnost žáků podstoupit test, screeningové testování není bariérové.
ODMÍTNUTÍ SCREENINGOVÉHO TESTOVÁNÍ
Žáci, kteří se odmítnou podrobit screeningovému testování, jsou pak povinni s ohledem na ochranu zdraví ostatních osob po celou dobu pobytu ve škole nosit ochranný prostředek k zakrytí úst a nosu. Mimořádné opatření pak samozřejmě také myslí i na důvodné případy, kdy jsou určité osoby z povinného nošení ochranného prostředku vyjmuty.
Testování samoodběrem představuje z pohledu proporcionality minimální zásah, který umožní naplnit právo na vzdělání i v současné epidemické situaci, a zároveň je nástrojem pro ochranu zdraví – obdobné pak platí i pro povinnost nosit prostředek ochrany dýchacích cest.
Pokud se žák (resp. jeho zákonný zástupce) odmítne podrobit jak testování, tak i nošení prostředku ochrany dýchacích cest, lze považovat za přiměřený a legitimní důsledek nezbytný pro ochranu veřejného zdraví ostatních spolužáků a zaměstnanců školy neumožnit jeho osobní přítomnost na vzdělávání či poskytování školských služeb po stanovenou dobu.
U žáka, který se screeningového testování nezúčastní, nelze vyloučit, že není potenciálně infekční, a tak je nutné, aby z důvodu snížení rizika přenosu tohoto vysoce infekčního onemocnění na ostatní osoby používal stanovený prostředek ochrany dýchacích cest. Pokud i toto odmítá, nelze připustit, aby mohl být společně ve škole či školském zařízení s osobami, které se testování, případně povinnosti nosit prostředek ochrany dýchacích cest, podrobily.
Pokud však žák test nepodstoupí, pak se na něj vztahují omezující opatření, protože není naplněn ani minimální předpoklad toho, že není nemocen COVID-19:
- Tito žáci budou zejména povinni nosit ochranu dýchacích cest po celou dobu pobytu ve škole a školském zařízení, tzn. ve třídě při výuce a ve společných prostorách školy, a dále se na ně vztahují některá další omezující opatření.
- Je nezbytné zdůraznit, že žáci, kteří se odmítají testovat a nosí tedy po celou dobu pobytu ve škole (školském zařízení) ochranu dýchacích cest, mají povinnost být od ostatních osob vzdáleny 1,5 m pouze v době konzumace potravin a nápojů. To je jediný okamžik, kdy si žák sundá ochranu dýchacích cest, a z tohoto důvodu je pro tuto dobu stanoveno, že sedí s nezbytných odstupem od ostatních osob. Nad to je třeba upozornit, že i obecně pro všechny strávníky platí, že ve školní jídelně sedí max. 6 osob u stolu a mezi stoly jsou rozestupy 1,5 m.
- Při všech ostatních činnostech mohou být tito žáci spolu s ostatními žáky. Je tak např. možné, aby vedle sebe v lavici seděl žák, který se testoval, a žák, který testování odmítl. Konečně je také třeba konstatovat, že plošně bude testování probíhat pouze prvních 8 vyučovacích dnů školního roku 2021/2022. Rovněž je třeba zdůraznit, že všichni ostatní žáci – tedy testovaní, očkovaní, po prodělané nemoci v ochranné lhůtě, jsou povinni nosit ochranu dýchacích cest ve společných prostorech školy (chodby, jídelna apod.) a výjimku mají pouze na případy, kdy jsou usazeni ve třídě apod.
Co se týče neumožnění cvičení ve vnitřních prostorech a zákazu zpěvu pro žáky, kteří se odmítají testovat, zde je třeba brát v potaz, že se jedná o z hlediska šíření koronaviru rizikovější aktivitu. Jak je ostatně uvedeno i v samotném odůvodnění mimořádného opatření:
„Při sportovní aktivitě není z pochopitelných důvodů možné používat ochranný prostředek dýchacích cest, zároveň je obecně fyzická aktivita spojená se zvýšenými nároky na dýchání a často při sportu dochází k blízkému fyzickému kontaktu mezi osobami. To vše jsou vysoce rizikové faktory pro přenos onemocnění covid-19, jako kapénkové infekce, které jsou dále násobené v případě, pokud tyto aktivity probíhají ve vnitřních prostorech, které jsou samy o sobě rizikovější pro přenos nákazy než prostory vnější. Obdobně při zpěvu dochází k snadnějšímu šíření kapének a infekčního aerosolu do okolí jedince.“
NELZE PORUŠOVAT MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ
Případná vyjádření zřizovatele nebo rodiče ohledně odmítání dodržování mimořádného opatření nebo výzvy k jeho porušování jsou právně bezpředmětná a nemohou nijak změnit povinnosti plynoucí z mimořádného opatření. Kontrolním orgánem ve vztahu ke školám je krajská hygienická stanice, která kontroluje dodržování mimořádných opatření, a dále i Česká školní inspekce, která vykonává kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb, jak stanoví § 174 odst. 2 písm. d) školského zákona.
Pokud by ředitel školy porušoval mimořádná opatření nebo umožňoval jejich porušování ve škole, mohlo by jít o závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele. V takovém případě zřizovatel může ředitele školy v souladu s § 166 odst. 5 písm. a) školského zákona odvolat (pokud jde o školu veřejného zřizovatele).
V případě, kdy žák odmítne jak testování, tak nošení ochranného prostředku (a nevztahuje-li se na něj mimořádným opatřením stanovená výjimka z povinnosti nosit respirátor či roušku), škola nemůže v souladu s mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví umožnit žákovi osobní přítomnost na vzdělávání či poskytování školských služeb. Pokud by škola osobní přítomnost žáka, který odmítá nosit respirátor nebo roušku, přestože podle mimořádného opatření musí, připustila, poruší mimořádné opatření.
V případě, že žák odmítne nosit ochranný prostředek až v průběhu poskytování vzdělávání či školských služeb, s ohledem na ochranu zdraví dalších osob neprodleně dojde k umístění žáka do předem připravené samostatné místnosti nebo k jinému způsobu izolace od ostatních přítomných ve škole a škola kontaktuje zákonného zástupce s ohledem na bezodkladné vyzvednutí žáka ze školy; zletilý žák opustí v nejkratším možném čase budovu školy. Se souhlasem zákonného zástupce (který může být dán i předem) a po náležitém poučení o nutných opatřeních během návratu domů může i nezletilý žák opustit školu, jinak žák vyčká v izolaci do doby převzetí zákonným zástupcem.
Žák není automaticky omluven ze svého vzdělávání a záleží na přístupu konkrétní školy, resp. na pravidlech stanovených ve školním řádu. Žák tedy musí být omluven v souladu se školním řádem.
Nedodržování právně závazných opatření je důvodem k nevpuštění žáka do školy (s odkazem na mimořádné opatření, § 29 odst. 2 školského zákona a na zákon o ochraně veřejného zdraví).
Pokud se týká porušení povinnosti nosit ochranný prostředek nosu a úst, před případným zamezením vstupu žáka do školy doporučujeme, aby ředitel školy nejprve vyčerpal všechny dostupné možnosti, aby se žák mohl vzdělávat, tj. poskytnutí záložních roušek (vytvoření zásoby záložních roušek doporučuje hygienický manuál), komunikace s žákem a jeho zákonným zástupcem. Zamezení vstupu do školy je v tomto případě až krajním řešením, pokud již všechny dostupné jiné možnosti byly vyčerpány.
