Ústí nad Labem - Nevšední zákrok na katetrizačním sále provedl tým Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. Pětaosmdesátileté pacientce nahradil aortální chlopeň, cestu k srdci si musel připravit s využitím rázové ultrazvukové vlny.
„Šlo o zajímavý výkon. Pacientka ve velmi pokročilém věku měla významně zúženou aortální chlopeň, což jí bránilo v normálním životě. Paní se zadýchávala, srdce u ní opakovaně selhávalo. U těchto pacientů se onemocnění, jakým je zúžení chlopně, většinou řeší tak, že se jim přes tříslo zavede chlopeň nová. Této moderní léčbě se říká TAVI neboli transkatetrální náhrada aortální chlopně. Dříve se tito pacienti léčili především chirurgicky, pouze operačním zákrokem, kdy se chlopeň nahradila novou. Znamenalo to rozříznout hrudník, připojit pacienta na mimotělní oběh a všít novou chlopeň. V současné době kardiologie, především ta intervenční, pokročila tak, že můžeme zavést chlopně přes třísla,“ vysvětlil přednosta kardiologické kliniky prof. MUDr. Pavel Červinka, Ph.D., FESC, FSCAI, který vedl operační tým.
Pro úspěšné provedení takového výkonu však kardiologové potřebují určité podmínky, což je především dostatečný průměr tepen v třísle, přes něž do srdce umělou chlopeň zavádějí. A ten je alespoň pět milimetrů. V případě této pacientky si museli pomoci přímo na sále.
„U ní bylo speciální, že měla postižené, zúžené tepny v pánevní oblasti i v třísle, takže jsme si nebyli stoprocentně jisti, jestli se k srdci tímto způsobem nějak dostaneme. Tak jsme zvolili atypickou metodu, jejíž princip znají chirurgové již delší dobu. Do zvápenatělých tepen jsme zavedli speciální katetr a aplikovali do nich rázové ultrazvukové vlny. Těmi jsme rozbili zvápenatění, což umožnilo zavedení katetru s chlopní a její výměnu,“ popsal princip zákroku a jeho průběh profesor Červinka.
Po čtyřech dnech od úspěšného výkonu byla zcela zrehabilitovaná pacientka propuštěna z nemocnice domů, což po kardiochirurgickém výkonu, jak přednosta kardiologické kliniky upozornil, možné není. Pacienti v takovém věku podle jeho slov absolvují rehabilitaci dlouhou řádově několik měsíců a žena byla pro chirurgický zákrok vysoce riziková.
„Tento případ je tak ukázkou, kam se v dnešní době kardiologie posunula: od tabletek a pozorování pacientů k razantní léčbě, kdy jsme u některých pacientů schopni nahradit chirurgické zákroky,“ uzavřel prof. MUDr. Pavel Červinka, Ph.D., FESC, FSCAI.
