ČR - Ke štědrovečerní hostině si letos všichni dáme inflaci. Která bude navíc jenom předznamenáním toho, co nastane v příštím roce. Česká národní banka přitom nyní může krotit převážně jen inflaci, jež nastane o příštích Vánocích, těch roku 2022, a pak dále. Takže s růstem hladiny spotřebitelských cen příštích dnů, týdnů a měsíců nic moc nezmůže. I tak ale musí vyslat signál. A nadělit pod letošní stromeček další nadstandardní zvýšení základní úrokové sazby. Proto na svém měnověpolitickém zasedání její bankovní rada nejspíše většinově odhlasuje růst základního úroku o 0,75 procentního bodu, na 3,5 procenta.
Kapr meziročně zdražuje o více než deset procent, brambory o necelých patnáct, máslo o více než třetinu, majonéza o bezmála čtvrtinu, strouhanka o necelých deset procent, mouka o skoro třetinu. Linecké pečivo o nějakou čtvrtinu. Tak drahé jako letos vánoční pohoštění ještě nikdy nebylo ani vzdáleně. I to je jeden z důvodu, proč centrální banka musí, podle ekonomů, opět zasáhnout.
„Půjde o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby ČNB v řadě za sebou. Stěžejním důvodem k nadstandardnímu zvýšení sazeb ale bude stále výrazněji se zvyšující tempo jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé položky typu cen potravin a energií. Tato inflace v listopadu zrychlila na úroveň 7,8 procenta v meziročním vyjádření, a to z říjnové úrovně 6,6 procenta,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Inflační situace v ČR je zkrátka historicky mimořádná a žádá si mimořádná opatření, pročež ČNB bude pokračovat se zvyšováním základní sazby i v příštím roce, v jehož prvním čtvrtletí by měla kulminovat na úrovni čtyř procent. Tam se stabilizuje a v horizontu zhruba jednoho roku započne svůj sestupný cyklus.
„To je však zatím daleko. Ceny v již zmíněné tuzemské průmyslové výrobě rostly v listopadu meziročně o 13,5 procenta, tedy nejvýrazněji od ledna 1992. Důvodem je v prvé řadě dramatický růst cen ropy na světových trzích,“ vysvětluje Kovanda.
S růstem cen ropy souvisí obecnější růst cen energií, který se projevuje také výrazným vzestupem cen zemědělských producentů a stavebních prací. Zemědělští producenti navyšují meziročně své ceny ještě výrazněji než ti průmysloví, a to o 14,6 procenta. Dramaticky zdražuje zejména produkce obilovin a olejnin, v obou případech meziročně o zhruba 30 procent. Tento cenový nárůst se propíše v příštím roce do dalšího zdražování pečiva, které tak podraží o zhruba patnáct procent. Rostoucí ceny energií právě jsou klíčovým důvodem rekordní letošní ceny štědrovečerní hostiny.
Zdražování je ale plošné. Stavební práce v listopadu zdražovaly o výrazných takřka osm procent. Stavební materiály samotné přitom přidaly více než sedmnáct procent a společně s růstem cen energií a nedostatkem vhodné pracovní síly představuje růst jejich cen klíčový inflační činitel ve stavebnictví. Růst cen ve stavebnictví je přitom zásadním zdrojem růstu cen bydlení, které se již projevují ve spotřebitelské inflaci.
Aktuálně výrazně rostoucí výrobní ceny se budou ve spotřebitelské inflaci promítat v příštím roce jejím razantním nárůstem, pravděpodobně až sedmiprocentním v celoročním pohledu. V lednu spotřebitelská inflace vystřelí až k úrovni deseti procent. Rapidní však může zůstat po celý příští rok, byť přece jenom ne na desetiprocentní úrovni. I proto, že evropská plynová a potažmo energetická krize se stupňuje dosud nevídaným způsobem.
„Letošní štědrovečerní hostina tedy bude nákladná, ale bohužel nikdo není psáno, že ta příštího roku nemusí být ještě mnohem nákladnější,“ dodává na závěr ekonom.
