Žatecko/ČR - Podprůměrnou úrodu očekávají v letošním roce pěstitelé chmele v Česku. Sklizeň by měla začít o tomto víkendu, kdy spadnou první štoky třeba u Holedeče na Žatecku. Většina pěstitelů ale začne s česáním chmele kolem 20. srpna.
Odhady, jak by mohla letošní sklizeň vypadat, zazněly dnes dopoledne na tradičním srpnovém setkání chmelařů na Stekníku. Zatímco loňská úroda byla rekordní, šlo o 8306 tun, letošní bude výrazně slabší – odhady hovoří o 5500 až 6000 tun. Na vině je především počasí, konkrétně vysoké červnové teploty a nedostatek vody. „Všichni děláte, co můžete například v boji se škůdci, ale ne všechno je v lidských silách. Letošní rok bude o poznání slabší než ten loňský. Úroda bude spíš podprůměrná,“ řekl pěstitelům při jejich setkání na statku Chmelařského institutu ve Stekníku předseda Svazu pěstitelé chmele ČR Luboš Hejda.
Přestože se daří dlouhodobě držet plochy chmelnic v Česku o rozloze zhruba 5 tisíc hektarů, letos došlo proti loňsku i v souvislosti s plochami k poklesu, zhruba o 1 procento, na 4927 hektarů. Z toho 4126 hektarů slouží pro pěstování pro nejvýznamnější české odrůdy, Žateckého poloraného červeňáku.
A aby špatných zpráv nebylo dost, letošní úroda nemá být slabší jen co do množství, ale také kvalitou. Obsah pivovarsky cenných látek, tzv. alfa kyselin, má být též nižší než před rokem.
Pro pěstitele tím pádem stojí velký úkol, co nejlépe se připravit ekonomicky na další roky. Dobrou zprávou by mohlo být, že zatímco v poslední době kvůli covidu klesla spotřeba piva, do budoucna se čeká spíše zvýšení jeho spotřeby. To by mohlo prospět i ziskům pěstitelů, kteří ale budou muset pokrýt rostoucí ceny energií, paliv a dalších nákladů.
Očekávat mohou i v dalších letech pomoc od státu, konkrétně v podobě dotací od Ministerstva zemědělství. Investice budou důležité zejména do kapkových závlah, které se ukazují jako důležitý pomocník při pěstování chmele.
Problémy, které mají čeští chmelaři, nejsou ojedinělé. Celosvětově se letos čeká propad ve sklizni z loňských 130 tisíc na letošních asi 113 tisíc tun chmele. Velmi podobně, jako čeští pěstitelé, jsou na tom kvůli počasí také chmelaři v sousedním Německu, které produkuje nejvíce chmele v Evropě, a které rovněž čeká mnohem nižší úroda než loni. Tomáš Kassal
