Ústecký kraj – Boj o přežití. Těmito slovy shrnují vinaři na severu Čech následky posledních pár mrazivých dnů. Škody jsou téměř stoprocentní. Pokud za pár týdnů réva nasadí další očka, výnosy budou tak malé, že vinaři budou stáčet pouze cuvée, neboli kupáž. Tedy směs ze všech odrůd bílých hroznů.
Vinaři sčítají škody po celé České republice. Tam, kde byla příroda milosrdná, pomrzlo pouze 80 % vinic. V Ústeckém kraji hlásí většinou naprostou devastaci. „Už jsem dostal tabulky, protože se samozřejmě zajímáme, jak dopadli ostatní. Nejnižší škody jsou 80 %, většinou je to ale 90 až 100 %. Bohužel i u nás. Po loňském suchu, kdy jsme měli výnos jen 50 % a předloni 70 %, k tomu s předchozími covidovými roky stojíme na hraně přežití,“ vysvětluje Jakub Mikulášek, spolumajitel vičického rodinného vinařství. Obec Vičice obklopená vinicemi se nachází kousek od nechranické přehrady.
Stoprocentní škody hlásí i České vinařství Chrámce, které má vinice například v Mostě na Hněvíně, v Rudolicích na Širokém vrchu a taky v Čepirozích. A samozřejmě v Chrámcích. Podobnou situaci už tu zažili – v roce 2011 „Během těchto dní jsme na vinicích přišli o všechno. Pojistit se, je možné, ale neskutečně drahé, pro naše vinařství by to znamenalo další půl milion korun ročně,“ poznamenala Kateřina Kreisinger. Nejen, že nebudou mít letos pořádně co stáčet, ale musí řešit, co se zaměstnanci, protože v následujících týdnech pro ně vlastně nemá práci. „Samozřejmě by nám pomohlo, kdybychom teď neměli zaměstnance, ale vyhodit někoho?“ povzdechne si vinařka.
Stejně jako ve Vičicích budou i na mosteckých vinicích čekat, až vyraší druhá očka. Jak Jakub Mikulášek, tak Kateřina Kreisinger ale svorně podotýkají, že z druhých oček už nejsou velké kvalitní hrozny krásných tvarů. Většinou se běžně ulamují, aby všechna síla šla do prvních hroznů. Pro rostlinu jde o záchranu právě pro případy, kdy dojde k poškození prvních oček. „Musíme spoléhat na prodej našich zásob. A modlit se, aby se nezavedla spotřební daň, o níž se mluví každých deset let. Říkám si, že vše zlé je pro něco dobré, protože ti, co o tom rozhodují, by si mohli konečně uvědomit, jak moc je vinařství závislé na přírodě. A že pouhá jedna neovlivnitelná událost je schopna zničit úplně vše,“ dodává Kateřina Kreisinger.
Kolem rodinného vinařství Mikulášek se vzedmula obrovská vlna solidarity – lidé na sociálních sítích zaplavili vinařství dotazy, zda je zachrání objednávky vína. „Dokonce se ozývají lidé, že koupí víno jen virtuálně, tedy že zaplatí, aniž by lahev skutečně chtěli. Každá taková částka je pro nás dobrá. A s ohledem na zamýšlenou spotřební daň by pro nás bylo nejlepší vyprodat sklady, než se zavede. Co ale budeme dělat v těch následujících letech, když letos nebude co sklízet, to je ve hvězdách,“ uzavřel Jakub Mikulášek. Ani on o pojištění neuvažuje. „To jsou nemyslitelné částky – 80 tisíc za hektar. Hektarů máme osm. V některých případech, třeba po krupobití se těžko dokazuje, jak velké máte ztráty. Ano, v tomto případě je to jednoduché, ztráta je 100 %, ale jinak? Žádnému vinaři se to nevyplatí,“ uzavřel Jakub Mikulášek.
Vše, co už mělo ve Vičicích nasazeno do květů, pomrzlo. Foto: Jakub Mikulášek
Vlastní vinice má také ve svých zahradách kadaňský klášter. „Škody ještě nemáme sečtené. V některých místech na vinici ještě réva neměla nasazeno do květu, tam doufáme, že teprve obrazí a něco by mohlo vyrůst. Nicméně optimismus je ještě předčasný. V noci na dnešek byla ještě větší zima než v předchozích dnech," podotkl správce Františkánského kláštera Petr Liebscher.
Napsala Jitka Pavlíková
