Mostecko – Uhelné safari, tedy prohlídka přímo mezi těžební stroje ve velkolomu ČSA, dlouhých 15 let na sever Čech lákala turisty z celého Česka. Jenže s ukončením těžby v této lokalitě logicky došlo i k pozastavení exkurzí. Protože ale jde o stále exkluzivní prostor, rozhodli se těžaři ve spolupráci s řadou organizací vytvořit virtuální BioSafari. Veškeré zajímavosti si prohlédnete buď z pohodlí domova pomocí chytrého telefonu či u počítače, nebo osobně v rámci otevřených dnů.
BioSafari nabídne zájemcům prohlídku celého území lomu ČSA a názorně popíše a vysvětlí, co se v lomu děje po ukončení těžby. Připravovaný okruh má patnáct zastavení naplněných informacemi, obrazovým i mluveným materiálem. V současné době skupina Sev.en Česká energie začala pracovat na webových stránkách i aplikaci, kde bude možné BioSafari projít. Aplikace má být hotova do července, přičemž v květnu vzlétnou nad velkolom drony, aby vše nasnímaly.
Stanoviště věnující se rekultivacím bude u altánu, kde jsou umístěny i jedinečné sluneční hodiny (psali jsme ZDE). „Veřejnost seznámíme s typy rekultivací, tedy tím, jak se zahlazuje povrchová těžba hnědého uhlí. Tady na lomu ČSA vznikla jedna z nejlepších rekultivačních škol v Evropě. Používáme nejmodernějších vědeckých poznatků s důrazem na přirozenou obnovu v kombinaci s letitými zkušenostmi," poznamenal Jiří Křen, odborník na rekultivace.
Trasa BioSafari je poměrně dlouhá. Při dnu otevřených dveří se doporučuje absolvovat ji na kole. Foto: jip
Těžaři kromě toho ale plánují třikrát do roka uspořádat den otevřených dveří, kde se Lom ČSA zcela otevře veřejnosti a všech 15 zastavení si budou moci zájemci projít. První slavnostní den otevřených dveří se chystá na červenec. Od tohoto okamžiku bude na webu společnosti k dispozici volně i aplikace s virtuální prohlídkou.
Na prvním stanovišti, jehož patronem je Podkrušnohorské technické muzeum, se lidé dozví vše o historii daného území. „Půjde nejen o povídání o Krušných horách, ale hlavně o historii těžby uhlí. Lidé se například dozví, že původně se zdejší lom jmenoval Hedvika. A hlavně, že zdejší hnědé uhlí je jedním z nejkvalitnějších v Evropě," dává příklad ředitel muzea Zbyněk Jakš.
Po celé naučné trase budou navíc rozmístěny ukázky strojů a zařízení, které se k těžbě využívaly.
Žlutá konstrukce i s částí pasového přepravníku zůstane na svém místě, aby si ji turisté mohli prohlédnout na vlastní oči. Foto: jip
Několik zastávek bude věnováno přirozené obnově území, tzv. sukcesi, kde je partnerem Česká zemědělská univerzita a Jihočeská univerzita. Na své si přijdou také milovníci industriální turistiky, zde bude partnerem Svazek měst a obcí Krušných hor.
Jedna zastávka bude také u štoly pod Jezeřím, kde se lidé dozví vše o minerálním bohatství Krušných hor. Zde je partnerem Výzkumný ústav hnědého uhlí. „V samotné aplikaci si budete moci tuto štolu virtuálně projít," podotkla Eva Maříková. Kousek odsud bude zastávka u Domu přírody, jehož stavbu připravuje město Horní Jiřetín a je tedy právě partnerem tohoto zastavení (o přípravách stavby Domu přírody jsme psali ZDE).
Pokud záměr krajští zastupitelé schválí, velkorypadlo RK 5000 "dokráčí" na jedno ze stanovišť a bude jednou z nejvýraznějších připomínek těžby ve velkolomu ČSA. Foto: Sev.en Česká energie
Na místě, kde stroj aktuálně stojí, bude další zastávka, ta se bude věnovat informacím o budoucím jezeře, kvalitě jeho vody. Při dnech otevřených dveřích budou moci návštěvníci sledovat, jak postupuje jeho samovolné napouštění.
Veřejnost už nyní velmi zajímá, jak to bude s kvalitou vody v budoucím jezeře. Tím se zabývají i hydrologové. „Pro nás bude velice důležité sledovat kvalitu vody ve vznikajícím jezeře. Už nyní vypouštíme většinu vod ve zbytkové jámě bez úpravy, protože odpovídá parametrům povrchových vod. Z měření i ze studií, které máme vypracovány, se očekává, že voda v jezeře bude velmi kvalitní," poznamenal hydrolog Petr Urban a dodal, že během prvních deseti let stoupne hladina jezera minimálně o 35 metrů, přičemž rozloha v té době bude odpovídat sousednímu jezeru Matylda.
Průzkumy podloží také ukázaly, že není potřeba plošná úprava dna jámy. „Je to potřeba jen na několika málo místech, která jsme si označili a budeme je muset utěsnit. To se dělá tak, že se přivezou skrývkové hmoty a rozprostřou se na vyznačené území," podotkl Petr Urban.
Zajímavostí bude zajisté i to, že v prostoru lomu bude ponechána část potrubí, kterým dosud protéká řeka Bílina. Vodohospodáři v tuto dobu připravují její návrat do původního koryta. „Díky ponechanému potrubí si budou moci lidé prohlédnout, kudy voda tekla. Dozví se ale i další zajímavé věci o řece Bílině a vše o společnosti Povodí Ohře," odhaluje mluvčí Eva Maříková další zajímavosti, které BioSafari bude obsahovat.
Napsala Jitka Pavlíková
