Zvoníčkov – Byla to náhoda, že jsme s kamarádkou jely cestou z Kadaně směrem na Radonice. Kousek od Úhoště nás obě překvapily rozpadlé domy v lese okolo silnice. Koukly jsme do mobilu do map a zjistily, že jsme právě projely obcí, která se dříve jmenovala Zvoníčkov. Na zpáteční cestě jsme musely toto tajemné místo prozkoumat. Vše tam působí strašidelně až mysticky. Poté, co jsme se vrátily domů, snažila jsem se zjistit, jaký osud Zvoníčkov potkal.
O Zvoníčkovu, dříve Männelsdorfu, na internetu příliš odkazů není. Poradit mi nedokázali ani v kadaňském muzeu. Zaniklým obcím v našem regionu se ale dlouhá léta věnovala historička Zdena Binterová, která dříve pracovala v Oblastním muzeu Chomutov a napsala o nich několik knih. Tady je část příspěvku z jedné její publikace.
Zvoníčkov, dříve Männelsdorf, ležel v úžlabině na úpatí Doupovských hor, 4,5 km na JJZ od Kadaně, v nadmořské výšce 510 m. Přes bývalou vesnici dodnes vede okresní silnice z Kadaně, vybudovaná roku 1890. Domky Zvoníčkova byly roztroušeny po obou stranách této silnice, uprostřed vsi stála kaplička a šikmo před ní malý rybník. Bývala zde také hospoda.
Roku 1850 se Zvoníčkov stal samostatnou obcí s osadou Dlouhý Luh a roku 1869 k němu byly připojeny ještě Pastviny, Donín a Brodce. Ve 20. letech našeho století se Pastviny s Donínem a Brodcem osamostatnily, takže u Zvoníčkova zůstal jen Dlouhý Luh. Ke konci minulého století měl Zvoníčkov již 114 obyvatel a 21 domů, pak však jejich počet začal klesat - v roce 1930 zde žilo v 17 domech jen 93 obyvatel.