Žatec - Zajímavý pohled do žatecké historie, konkrétně na osobu popraveného primátora Maxmiliána Hošťálka, přináší kniha Povstalci a odsouzenci autora Jana Kiliána. Knihu loni vydalo Nakladatelství Lidové noviny a lze ji koupit třeba přes některé internetové obchody. O knize informuje Žatecký maják.
Osoba žateckého primátora v ní není dominantní. Ale Stanislav Vaněk, který napsal recenzi na zajímavou publikaci, připomíná i Maxmiliána Hošťálka z Javořice: „V knize jsou v patřičné souvislosti zmíněny příslušné reálie i jeho životní příběh.“ Celá kniha přináší trochu jiný pohled na událost, kterou známe z české historie pod pojmem Poprava 27 českých pánů. Žatecký primátor byl jedním z nich.
Proč stojí za to si knihu sehnat? Na to odpovídá právě Stanislav Vaněk:
Kat Jan Mydlář popravil 21. června 1621 dvacet sedm mužů - smrt tří pánů, deseti rytířů a sedmnácti měšťanů na Staroměstském náměstí v Praze byla důsledkem prohraného stavovského povstání a zároveň důrazným varováním nekatolíkům ze strany českého krále Ferdinanda II.
Události vymezené defenestrací provedenou 23. května 1618 a bitvou na Bílé Hoře, ke které došlo 8. listopadu 1620 i rozsudek nad rebely, byly pro současníky mementem. Pro jejich potomky znamenaly dějinné trauma, posléze se staly předmětem dějezpytného bádání historiků, námětem literárních děl i rozhlasové, televizní a filmové tvorby.
Tzv. druhý život popravených se neodvíjel stejně. Několik mediálně proslulých - Jáchym Ondřej Šlik, Václav Budovec z Budova, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Jan Jesenius - se „dočkalo“ mnoha odborných studií a knižních monografií. O většině potrestaných však dosud bylo známo málo informací. Tato skutečnost již neplatí, neboť byla vydána publikace s názvem Povstalci a odsouzenci – osudy 27 obětí staroměstské exekuce.
PhDr. Jan Kilián nejprve zasazuje dobové události do zemského a evropského kontextu. Posléze, dle pořadí v jakém byli odsouzení postupně povoláni k výkonu exekuce, pojednává v jednotlivých textových medailonech o jejich rodových i rodinných kořenech, kariéře, majetkových poměrech a politické angažovanosti v době před povstáním i během průběhu vzpoury. Analyzuje soudní proces a popisuje závěrečné chvíle pozemského bytí odsouzených, jakož i životní peripetie jejich blízkých v pobělohorských časech.
Text knihy je doplněn obsáhlým souborem poznámek, množstvím černobílých a barevných fotografií významných uměleckých děl, aktuální podoby hradních a zámeckých sídel i měšťanských domů jejich popravených vlastníků.