Staňkovice u Žatce – V obci Staňkovice u Žatce se už za pár dní bude konat velký sraz absolventů místní školy. Slaví tu totiž hned dvě školní výročí.
V letošním roce je to přesně 630 let od založení první školy ve Staňkovicích a 130 let od otevření budovy současné školy. Právě při této příležitosti plánuje obec na sobotu 18.9.21 sraz absolventů školy ve Staňkovicích.
„Absolventů naší školy jsou za ty roky tisíce. My na některé máme kontakt, ale rozhodně ne na všechny. Rádi bychom touto cestou oslovili a požádali všechny, kdo naší školu navštěvovali, aby se nám ozvali,“ řekl starosta Staňkovic Vladimír Libich. O výzvě jsme vás informovali ZDE.
Od 14 hodin bude probíhat prohlídka školy, do které obec v posledních letech investovala přes 5 mil Kč. Radnice nechala opravit okna, podlahy a topení. Postavilo se tam také nové multifunkční školní hřiště. Právě na něm bude probíhat během srazu turnaj dětí a mládeže. Psali jsme podrobněji ZDE. Všechny návštěvníky čeká posezení v areálu fotbalového hřiště s občerstvením a hudbou.
Za pomoci starosty obce Vladimíra Libicha se podařilo jednu absolventku školy najít a udělat s ní krátký rozhovor: Je to paní Vlasta Černá ze Staňkovic u Žatce, která letos oslavila 74 narozeniny.
Paní Vlasto, vy jste se ve Staňkovicích i narodila?
Ano, narodila jsem se v roce 1947, přímo v domě čp 42. Chodila jsem tu do školky i do školy. Vychodila jsem tady celou pětiletku, poté jsem chodila do školy do Žatce.
Pamatujete si na svůj první rok ve škole?
Nastoupila jsem do školy v září roku 1953, tehdy mi bylo 6 let. Pamatuju si, že můj první třídní byl pan Toušek, byl to výborný učitel. Do třídy nás chodilo okolo 20 dětí.
Co vaši spolužáci?
Hodně spolužáků byly děti od vojáků, kteří tu sloužili. Ti se hodně stěhovali, místních bylo málo, přesto si na některé pamatuju. Jednoho spolužáka jsem si dokonce vzala za muže. Chodili jsme spolu do třídy a po 16 tiletech jsem si ho vzala. Stále jsme manželé.
Byli jsme dobrý kolektiv, hodně jsme se stýkaly jako děti, chodily jsme po škole ven, hrály jsme hry, vybíjenou a další.
Jaké jste byla školačka?
Pátou třídu jsem vyšla se samými jedničkami. Učila jsem se dobře, patřila jsme mezi nejlepší žáky ve třídě i na škole.
Pamatujete si i na další učitele?
V druhý třídě jsme měli učitele Kubínka z Postoloprt. Ten nás motivoval tím, že měl pytlík se sušenkami a kdo mu řekl výsledek příkladu první a dobře, tak dostat sušenku. Ve třetí a čtvrté třídě jsme měli paní učitelku Růžičkovou, pak to byla Poláková. Od té jsem jednou dostala facku, když byla těhotná. Důvod už nevím, asi jsem byla drzá. Tu učitelku jsem ráda neměla. V páté třídě nás učila paní učitelka Toušková, to byla manželka ředitele školy.
Co vás bavilo ve škole nejvíc?
Nejvíc mě bavila čeština, matematika taky. Kreslení jsem neměla ráda. Kreslit jsem neuměla, ale jednou jsem měla na nástěnce výkres. Ten mi nakreslila moje sestra.
Na co si ještě vzpomenete ze školních let, co třeba je jiné než dnes?
Chodili do školy i v sobotu, učili se normálně klasický předměty. Neměli jsme odpolední vyučování. Uhelný prázdniny jsme někdy měli – když byla velká zima a nestačilo se dolovat a dovážet uhlí, tak se neučilo a děti šly domů.
Prázdniny jsme většinou trávili doma, pomáhali jsme, když byly žně, ale to až jako starší. Do školy děti chodily pěšky samy, popřípadě se staršími sourozenci. Nás bylo 6 a všichni jsme do školy chodily sem do Staňkovic.
Jak se změnila škola od té doby, co jste do ní chodila?
Budova je stejná, ty třídy jsou ale zrekonstruovaný. Dřív se topilo v kamnech, v každé třídě byly jedny. Tabule byly takové ty klasické, lavice byly rozkládací. Psali jsem už plnícími pery, propisky nebyly a kdo je měl, tomu je učitelé zakazovali.
Ke škole patřila školní zahrada, tak jsme pěstovali zeleninu pro školní jídelnu.
Stýkáte se se svými spolužáky?
Se spolužáky ze základky se nestýkáme, měla jsem kamarádku ze školy, ale ta bohužel ve 40ti letech zemřela. Většina už tu není, protože ty vojáci neustále se stěhovali. Zůstali jsme tu vlastně jenom tři v obci, ostatní se odstěhovali nebo zemřeli.
Vedení obce chystá k výročí školy sraz absolventů, přijdete?
Těším se na ten sraz, doufám, že se tam setkám s někým, s kým jsem se od tý doby neviděla. Určitě ráda přijdu a zavzpomínám.
Děkujeme za rozhovor!
