ČR - Populace evropských ptáků, zejména těch hmyzožravých, nejvíce ohrožujeme používáním pesticidů a hnojiv v zemědělství. Ukázala to dnes uveřejněná studie, na níž se podílelo 52 vědců z 28 zemí Evropy včetně odborníků z České společnosti ornitologické. Společně zhodnotili, jak 170 druhů ptáků reagovalo na hlavní tlaky vyvolané člověkem v celoevropském měřítku. Mezi tyto tlaky, kterými lidská společnost působí na biologickou rozmanitost evropské krajiny, patří intenzivní zemědělství (ve smyslu používání pesticidů a hnojiv), urbanizace, zalesňování a zvyšování teploty v důsledku klimatické změny.
Během studovaného období (1980–2016) došlo u běžných druhů ptáků v Evropě k celkovému poklesu početnosti přibližně o čtvrtinu (-25,4 %). Početnost druhů zemědělské krajiny se za stejné období snížila o více než polovinu, což představuje pokles o přibližně -56,8 %.
Jedním z klíčových zjištění je negativní dopad moderních intenzivních zemědělských postupů na ptačí druhy v celé Evropě, včetně Česka. Výzkumníci potvrdili, že intenzifikace, měřená vysokým používáním pesticidů a hnojiv, vedla k úbytku mnoha populací běžných ptáků. Nejvíce byli postiženi ptáci zemědělské krajiny, jako je například skřivan polní, konipas luční nebo vrabec polní.
Stanislas Rigal z univerzity v Montpellier, hlavní autor článku, vysvětluje: „Mnoho studií se snažilo zjistit, co způsobilo úbytek ptáků v Evropě, ale tato je první, která se na základě nejlepších dostupných údajů zaměřuje na hlavní, člověkem způsobené faktory. Výsledky jsou přesvědčivé. Ukazují sílu občanské vědy a přeshraniční spolupráce, která umožňuje lépe porozumět přírodě a zjistit, co je třeba udělat, aby se situace změnila."
Podle Aleny Klvaňové z České společnosti ornitologické (ČSO), spoluautorky studie, se jedná o nejkomplexnější soubor dat o změnách početnosti ptáků, který byl kdy shromážděn. „Údaje pocházejí z databáze Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků, který od roku 2002 koordinuje ČSO. Jen si to představte – mluvíme o 170 druzích sledovaných po celé Evropě na 20 000 lokalitách po dobu 37 let! Takový objem dat by nebylo možné získat bez vytrvalého úsilí téměř patnácti tisíc zkušených ornitologů, kteří každé jaro dobrovolně sčítají ptáky v terénu. Rozhodně za to zaslouží uznání celé evropské společnosti.“
Autoři zdůrazňují, že je třeba, aby se zemědělství šetrné k přírodě stalo normou, aby evropské vlády podporovaly zemědělce ve snižování používání pesticidů a přijímání zásad hospodaření šetrného k přírodě a aby se zároveň zlepšilo informování veřejnosti o tom, jaké chemické látky se na půdě používají a co způsobují. Studie naléhavě vybízí politiky k urychlení přísné kontroly a regulace postupů v oblasti hospodaření na zemědělské půdě: „Výsledky nenechávají nikoho na pochybách, že pesticidy a hnojiva mají škodlivý vliv na mnoho druhů ptáků. Nejedná se o lokální, ale o celoevropský problém,” zdůrazňuje Vincent Devictor, další z hlavních autorů studie. Evropská strategie produkce potravin je pod tlakem.
Ruská invaze na Ukrajinu vede evropské země k prosazování soběstačnosti v zemědělské produkci a vlády se již nyní snaží najít rovnováhu mezi vysokou produktivitou zemědělských postupů a ochranou životního prostředí včetně zmírnění dopadů klimatické změny. „Doufáme, že naše studie otevře oči politikům, vědcům i široké veřejnosti. Mají-li mít ptačí populace šanci na obnovu, musíme nalézt a prosadit jiný model produkce potravin, ale i životního stylu každého z nás,” dodává Devictor.
