Žatec - Plány v rozvoji cestovního ruchu na Žatecku v souvislosti zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO mohou být nekonečné. Vysvětluje to ředitel Chrámu Chmele a Piva a také předseda přípravné skupiny, která nominaci připravovala, Jaroslav Špička.
„Výhody zápisu na Seznam světového dědictví mohou být nekonečné. Záleží jen na nás, jak tu příležitost uchopíme a co z ní vytěžíme,“ tvrdí ředitel Chrámu, který dostal od města za úkol starat se o rozvoj cestovního ruchu v Žatci a okolí.
Co všechno znamená zápis pro celou oblast i město?
První věc, kterou to znamená, je potvrzení jedinečnosti, světové hodnoty. Poprvé byla do světového dědictví zapsána krajina chmele a s ní spojené město, unikátní uliční zástavba z 19. století, která souvisí se zpracováním chmele.
A když jde o jedinečnost, dá se předpokládat, že přiláká zájem turistů z celého světa?
Tak. A druhou věcí je právě cestovní ruch. Očekáváme, že cestovní ruch v Žatci poroste. Už se to postupně děje díky tomu, že jsme byli na indikativním seznamu a že byla podána nominace. Když je v české mapě 17. vlaječka UNESCO díky Žatci a krajině žateckého chmele, tak je jasné, že tady turismus dál poroste. Každý se ptá, jestli to bude jako v Českém Krumlově. Myslím, že nebude. A ani ten negativní efekt nikdo nechce, tedy aby si místní lidé stěžovali, že je tady turistů příliš. Ale to se nestane i díky tomu, že jsme zemědělský zápis. Jde o pěstování chmele v krajině a zpracování ve městě, takže jsme jiný zápis než Kutná Hora.
Tudíž se ten zájem rozloží do většího území.
Navýšení cestovního ruchu bude na celém tom velkém území. S tím musí jít ruku v ruce budování infrastruktury. Chrám Chmele a Piva je tu od toho, aby pečoval o cestovní ruch, tak to rozhodlo město. Abychom turistům vyšli vstříc, tak například s muzeem v Lužné u Rakovníka plánujeme historický vláček, který by pendloval mezi Žatcem a Trnovany. Může to být i zážitkové, že s lidmi pojede nějaká figura, živý obraz. V Trnovanech chceme obnovit zastávku, kde by třeba stál rozdělovač práce a měl v ruce česáčské stoličky a posílal cestující jako by na práci do chmelnice. S výzkumným ústavem plánujeme využití chmelové stezky – všichni, kdo budou mít zájem, dají si pěší cestu Trnovany – Stekník mezi chmelnicemi, prohlédnou si zámek. Kdo nemůže nebo nechce jít pěšky, pro toho připravujeme traktor s babosedem.
Nebude těžké takovou neobvyklou dopravu zajistit, domluvit?
Jen jsme tuhle informaci jako zajímavost pustili na tiskové konferenci, už se nám ozval jeden dopravce, který provozuje autobusy, že má i traktor, babosed a licenci na přepravu osob. Není problém se domluvit na spolupráci. Jen dobře, čím více partnerů se zapojí, tím lépe.
Tohle jsou konkrétní příklady, které naznačují, že když do regionu přijede víc turistů, budou vyžadovat víc služeb.
Dost často slyšíme, k čemu nám to UNESCO je. Především, město může vzkvétat. Nám, hrdým Žatečanům je to k tomu, že budeme uchovávat tyto památky a zachováme je pro další generace. Památková ochrana Žatce a krajiny je teď na nejvyšší úrovni. A ta další výhoda je pro podnikatelskou sféru. Každý, kdo má nápad nebo už i know-how, může ho realizovat. Protože služby cestovního ruchu jsou nekonečné. Od dopravy turistů různými způsoby přes průvodcovství ve městě i na chmelnicích a prodej zmrzliny až po ubytování v hotelích a restaurace.
To jsou výhody pro podnikatele. Ale pro ně musí někdo pracovat. Takže se zvýší možnosti zaměstnání?
Přesně tak, a bude to ve městě a okolí. Mohou to být průvodcovské služby, cestovní ruch včetně recepčních, servírek.
Což ale zase vyvíjí tlak na vzdělanost a její pestrost, včetně jazykové vybavenosti?
Vzdělanost je důležitá. Mluvit aspoň jedním jazykem je nutnost, v cestovním ruchu už povinnost. Ale nestačí jen angličtina, obzvlášť u nás, v našem regionu, kde je přes kopec Sasko a německých turistů přijíždí hodně. To všechno nahrává třeba jazykovým kurzům, nejen výuce ve školách. Meze toho zápisu na Seznam světového dědictví jsou neskutečné.
A možná si ani ne všechny hned teď uvědomujeme.
Přesně tak. Ale hlavně je to teď o nás. Musíme příležitost chytit za pačesy, jak se říká, ne čekat. My máme pracovní skupiny, které fungovaly už během přípravy nominace a jsou zaměřené na propagaci, vzdělávání a zachování chmelařských památek. Budou pokračovat, mohou se i rozšířit. Jen musím zdůraznit, že lidé v nich pracují bez odměn, dělají to pro Žatec. Kvůli historii a masivní obměně obyvatelstva v době kolem druhé světové války a po ní tady dost chybí lokální patriotismus. Teď s ním vlastně začínáme, třeba i edukací ve školkách a školách. Další generace budou přenášet naše dědictví.
Je logické, že všechny tyto dopady budou nejen na Žatec, ale i pro široké okolí.
Může a měl by z toho těžit celý region. Nebál bych se říci, že celá Žatecká chmelařská oblast. Bavíme se o tom, že pozveme z Žatecka a Rakovnicka zástupce obcí, městeček, měst. A řekneme si, co mohou oni využívat, nebo co mohou naopak nabídnout. Něco ale běží už dnes, spolupráce ohledně ubytování funguje třeba s Nesuchyní nebo Podbořany.
Důležité je říci, že všechny tyto služby, tedy v oblasti ubytování, stravování, volného času, mohou využívat i obyvatelé města. Nedělá se to jen kvůli turistům.
Ano, místní lidé jsou pro nás pořád důležití, proto nestojíme o to být dalším Krumlovem a bojovat s tím až přílišným zájmem. Jsme specifickým zápisem rozprostřeným do krajiny. A všechny ty výhody spojené s turisty, včetně získávání dotací, jsou nakonec přínosem pro Žatečany. Třeba i blížící se revitalizace hradeb, opravy chodníků a cest, to jsou plusy pro místní, ale bude to sloužit i turistům, abychom si nedělali ostudu. Z výhod by měli těžit všichni.
S tím souvisí další téma – peníze. Už díky indikativnímu seznamu a nominaci měl Žatec lepší přístup k dotacím. Po zápisu na světový seznam to bude pokračovat?
Zatím jsme na dotacích získali něco kolem 300 milionů. A teď pojedeme dál, ve větším. Prakticky každý dotační titul vyžaduje bodové hodnocení při rozdělování peněz. A indikativní seznam nám dával body navíc při žádostech o dotace z IROP. Teď to bude stejné, navíc máme nejvyšší památkovou ochranu. To přináší bodové zvýhodnění. Jde o evropské dotace, národní dotace, ale třeba i přeshraniční projekty v rámci Euroregionu Krušnohoří. A není to výhoda jen pro město, ale i pro celou oblast. Ohromně pomoci to může třeba zámku Stekník: Interiérově je téměř rekonstruovaný, ale mohou se těšit na novou fasádu a italské zahrady. A zámek bude lákat už z dálky. To jsou ty velké výhody zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.
Tomáš Kassal
